152. narozeniny Antonína Sovy

Když slaví narozeniny básník, měly by znít jeho verše. Vlastně dobré básně by vůbec měly znít častěji. Jako takový dárek. Tvůrci i čtenáři nebo posluchači. Dnes básníkovi pogratulujeme jednou z jeho nejkrásnějších básní.

Antonín Sova (*26. únor 1864 – †16. srpen 1928)

 


Báseň: Ještě jednou se vrátíme… / sbírka Ještě jednou se vrátíme, 1900
Recituje: Zdeněk Štěpánek

Než rozžhnu – v záclony svit luny padá
jak v napadlý sníh do polí a v lada,
i staré housle na stěně jak živy
vrou paprsky. Vzduch teplý, vlažný, snivý.
Já cítím, Vánoce se přibližují,
jdou s větry suchými, jež prudce dují,
se sanicí, jež šumí v zmrzlém sněhu,
s vánočním rohem, jehož slyším něhu.
Tu zatoužím po knize obrázkové,
rytiny prohlížet, obrazy nové,
a starých mistrů díla proslavená.
Tu poslouchám, na krbu kterak stená
a kvílí jablek píseň polotichá;
můj doutník šedomodrý kouř jak dýchá,
a květy v oknech vadnou, podřimují.

Já cítím, Vánoce se přibližují.

~ Antonín Sova / Než rozžhnu / Květy intimních nálad, 1891

Vánoční poezie nejen Antonína Sovy

Vánoce bez poezie by nebyly tak úplně ono. Proto jsme pro vás vybrali několik vánočních básní, které se vám budou určitě líbit. Přejeme vám krásné vánoční svátky a ať je pro vás následující rok 2016 plný poezie. Nejen té ve verších.

Lukavecký Hříbek a vánoční poezie

Zpěv noci vánoční

Střech bílý sníh se stkvěl,
pak zhas a tmy se zalek.
Zpěv v duši uslyšel
jsi blížiti se z dálek.
Zpěv halleluja stín
prošlehnul jasnou září.
Zří s okna do hlubin,
a zdá se samotáři:

Hvězd jasných na domy
se navěšují světla,
v mlh bílé průlomy
a v okna mrazem zkvětlá.
A teď, teď andělé
se na bílé snášejí střechy,
zář nebes na čele,
zpěv zpívají míru a těchy.

Antonín Sova: Ještě jednou se vrátíme (1912, 2. vydání)

Více vánočních básní na webu Antonína Sovy zde

Nové album zhudebněné poezie Antonína Sovy

Na letošním ročníku Pacovského poledníku proběhl křest alba Jedno slovo. Album přináší živé nahrávky zhudebněných básní Antonína Sovy v podání hned 14 interpretů.

Jednotlivé zhudebněné básně vznikly ke 150. výročí narození Antonína Sovy, které se slavilo v roce 2014. Při přípravě Pacovského poledníku poprosila Jana Hrušková, organizátorka festivalu, jednotlivé účinkující, aby zhudebnili libovolnou Sovovu báseň. V srpnu 2014 si pak mohli návštěvníci poslechnout výsledky jejich snažení. Aby písně-básně nezapadly a stále dělaly radost všem milovníkům hudby a poezie, byla vystoupení nahrána a později z nich vzniklo právě album Jedno slovo. Mezi interprety najdete jména jako Mňága a Žďorp, Marta Topferová, Ivan Hlas Trio, Jablkoň nebo Zrní.

CDéčko není v běžné distribuci. Můžete ho zakoupit v knihkupectví U Hrušky v Pacově anebo si ho objednat na e-mailu infopacov@centrum.cz.

Jedno slovo – album zhudebněné poezie Antonína Sovy Jedno slovo – album zhudebněné poezie Antonína Sovy

Byl churav les, vše schnulo šelesty,
kam horké stíny klad, vyprahly trávníky,
bezhlasé mrtvo u cesty,
vyrostlo na hrob veliký.
To krutou láskou léta, v slunci horkých dní
už vlekly týdny nekonečně dlouhý chvost
a všude vylíbaly peklo polední
v žár měst, v luk horečku a lesů vyprahlost,
a mlčel pták a denně mrtvý žár
rezavěl mezi kmeny žhavě horkou zem,
mech zešedivěl bez vláhy a stár
a celý les byl jakýms obrazem
snu, který neslibuje, nedává
a nerozvíjí se, jak mládí uplyne.
Vše pohltila dálka modravá
a jedno slovo kruté lásky: ne.

~ Antonín Sova / Kruté léto / Básně nesobeckého srdce, 1922

O Hříbku, zámku i životě v Lukavci s Františkem Pinkasem

Naše návštěvníky zajímá nejen samotný Hříbek a jeho expozice. Často se vyptávají na blízký zámek nebo historii okolního parku. Vyzpovídali jsme proto Františka Pinkase, starostu městyse Lukavec a velkého místního patriota. Můžete si tak třeba přečíst, jak starý zámek vlastně je, komu nyní patří nebo co by vám ještě v Lukavci a okolí nemělo uniknout..

Rozcestník na vrchu Stražiště

O zámku můžeme mluvit asi od začátku 18. století. Co se okolí týče, tak v místech dnešního parku byly dřív sady. Jeden byl okrasný a druhý sloužil pro potřeby zámecké kuchyně. O hospodářském zázemí zámku svědčí i názvy rybníků. Nedaleko Hříbku, když jdete ke škole, najdete Kuchyňský rybník. A když vstoupíte do parku z ulice Antonína Sovy, po levé ruce máte zase Pivovarský rybník. Dřív tu taky byla řada hospodářských budov, koželužna a podobně. Dokonce i samotný Hříbek sloužil někdy jako hospodářská budova.

Přečtěte si celý rozhovor na webu Antonína Sovy

Slavnostní otevření expozice zahájilo sezónu v Hříbku

Otevřeno. V sobotu 9. května proběhlo slavnostní otevření nové sovovské expozice. Počasí i přízeň návštěvníku nám přáli. Program přilákal více jak sto lidí nejen z Lukavce a blízkého okolí.

Otevreni-expozice-Antonina-sovy-Lukavec-u-Pacova-4
Přízemí nové expozice – Foto: Zdeněk Klika

Po uvítacím slovu moderátorky celého odpoledne, paní Marie Janoušové, si návštěvníci nejprve vyslechli slavnostní projevy. František Pinkas, starosta městyse Lukavec, osvětlil vznik expozice a poděkoval všem, kteří se podíleli na její přípravě. Vlastimil Simota, ředitel muzea Antonína Sovy v Pacově, připomněl historii Hříbku coby Památníku Antonína Sovy a poukázal na úzké vazby mezi památníkem a muzeem a Jakub Raš, autor expozice, pohovořil o smyslu pamětních míst pro naši současnost. Uměleckou část programu zahájil zdařilý přednes Sovových veršů žáky lukavecké školy, recitovali Tereza Pinkasová a Jakub Povondra. Na recitaci navázal koncert Jiřího Bílého a Michala Röhricha, kteří zahráli zhudebněné Sovovy básně z alba „Až bude po boji“. Po programu následovala volná prohlídka expozice a návštěvníci se mohli občerstvit připraveným pohoštěním.

Pozn.: Pro zobrazení fotografie v plné velikosti klikněte na náhled obrázku.

Více fotografií najdete na webu Antonína Sovy

Nevidím denní život sám,
jen to, co zve mne, co mne volá,
to, kam se vroucně podívám,
co svrchu zpívá, pláče zdola.

Co jednou uzřím, ztrácím zas,
leč nesčetně co zřel jsem z mláda,
se skládá v sen a na obraz
duchovní barvy lehce spřádá.

Můj verš je chodci přístřešek,
dá večer klid a výhled z rána.
Ač dnešní, není pro dnešek
a poutníkům je k zítřku brána.

~ Antonín Sova / Sloky pro sebe / Za člověkem, 1930

Slavnostní otevření nové expozice

A je to tady. Památník Antonína Sovy začíná psát další kapitolu své zajímavé historie. V sobotu 9. května se na vás všechny těší nejenom Antonín Sova. Lukavecký Hříbek a zámecký park ožijí poezií na hraně slov a tónů.

Sobota 9. května 2015 od 14 hodin
Hříbek – Památník Antonína Sovy v Lukavci

Program a účinkující

Lukavec u Pacova, znak městyse

  • Úvodní slovo – František Pinkas, starosta městyse Lukavec
  • Sovův Hříbek – Vlastimil Simota, ředitel Městského muzea Antonína Sovy v Pacově
  • Recitace Sovových básní – Žáci Základní školy Lukavec
  • Příběh člověka a místa – Jakub Raš, autor expozice
  • Zhudebněná poezie Antonína Sovy – Jiří Bílý a Michal Röhrich 

Hudební ochutnávka

Podmanivé kouzlo secese ovládne Hříbek

K Hříbku a zámeckému parku v Lukavci patří i příběh lásky Antonína Sovy a jeho ženy. Člověk si i dnes snadno představí, jak tudy za letního podvečera procházel zadumaný básník a ve vzdušném secesním šatě jeho krásná Marie. A právě věrná napodobenina šatů mladé paní Sovové bude jednou z ozdob expozice »Antonín Sova, básník lásky a života«.

Přečtěte si rozhovor s tvůrkyní šatů, paní Blankou Lachmanovu.

Secesní šaty v expozici básníka Antonína Sovy v Lukavci u Pacova